Hokejová ostuda v Pekingu

Český hokej zažil na olympijských hrách v Pekingu historický propadák, když poprvé ve své historii nedokázal na velké akci postoupit ani do čtvrtfinálových bojů. Národní tým nezažívá vůbec dobrou sezonu už od jejího startu. Vyhrát se mu nepovedlo jak na Karjala Cupu ve Finsku, tak ani na Channel One Cupu, takže Pešánova družina cestovala do dějiště XXIV. Zimních olympijských her s bilancí šesti proher v řadě.

Tuto nelichotivou bilanci nevylepšila ani v úvodním utkání skupiny, kdy podlehla outsiderům z Dánska 1:2. První výhru od červnového vítězství v Rize nad Slovenskem si český tým připsal až ve druhém zápase. 2:1 po nájezdech přetlačil defenzivně hrající Švýcary. Jediný proměněný nájezd si připsal David Krejčí, navrátilec z NHL a největší hvězda českého výběru pro Hry.

Ofenzivní podívanou přinesl až poslední zápas našeho týmu ve skupině B. Sobotní přestřelku s Ruským olympijským výběrem (název ruské reprezentace kvůli organizovanému dopingu v zemi) nakonec vyhrál český tým 6:5 po prodloužení. Už před utkáním bylo jasné, že česká reprezentace neskončí na prvním místě skupiny, a tak bude muset do osmifinálového zápasu.

Vzhledem k ostatním výsledkům turnaje dostala Pešánova družina znovu Švýcary, což nebyl úplně nejšťastnější los. Například Slováci a Němci, kteří skončili ve svých skupinách shodně na třetích místech s nižším počtem bodů než ČR, hráli proti sobě. Nutno podotknout, že Slovensko s Německem se všeobecně řadí na nižší úroveň než Švýcarsko.

Klíčový zápas pro postup v turnaji se nevyvíjel pro národní tým vůbec špatně. V polovině úvodní periody se skrytou střelou od modré prosadil snad nejlepší český bek na turnaji Lukáš Klok. O tři minuty se ale nechal vyloučit zkušený a na turnaji dle mého názoru poměrně neviditelný Jan Kovář a náš soupeř nabídnutou příležitost využil. A co víc, za další 13 vteřin se radoval znovu, když se po rychlé akci prosadil Mottet.

Ve druhé třetině národní tým začal zintenzivňovat svůj tlak častější střelbou na gólmana Genoniho, ale po faulu Jeřábka se díky Malginovi opět radoval tým v červených dresech. I v poslední části hry šli do vedení jako první Švýcaři díky Diazovi. Za český tým už pouze korigoval náš poměrně překvapivě nejlepší hráč na turnaji Roman Červenka.

Těžko Filipu Pešánovi vyčítat, že s tímto výběrem nezískal medaili, špička se nám čím dál více vzdaluje a pomyslný lak ujíždí. Ale to, že náš tým končí na devátém místě a poprvé v historii si nezahraje mezi nejlepší osmičkou, je velká ostuda. Hokejovou kvalitu národní tým aktuálně na medaili nemá a můžete mít Davida Krejčího klidně dvakrát, a právě o to víc by měl realizační tým s Filipem Pešánem v čele komunikovat s hráči a snažit se nastavit co nejpříjemnější atmosféru.

Nemělo by se stávat, že se hráči o své nominaci dozvědí z televize, zvlášť když ta tisková konference vypadala tak, jak vypadala.

Ondřej Černý

 

Předchozí

Bez komentářů.