Mám rád Mamku z Aktu, falešného Zeppelina z Hospody a Vogeltanze v Záskoku- rozhovor se spisovatelem a hercem Miloněm Čepelkou

 

Po prázdninové odmlce opět navazujeme na rozhovory s významnými osobnostmi. Pro tentokrát se do hledáčku redakce školního časopisu Tempus dostal jeden ze čtyř zakladatelů Divadla Járy Cimrmana. S hercem, scénáristou, moderátorem, básníkem, cimrmanologem a dokonce učitelem v jedné osobě jsme si povídali nejen o jeho oblíbených divadelních postavách a improvizaci na jevišti, ale i o české nátuře.  

 

Jak jste se stal hercem v Divadle Járy Cimrmana?

Tak, že jsem ho spoluzaložil.

Jak vznikly ikonické semináře před hrami?

Jako z nouze ctnost. Naše první hry byly jednoaktovky (to zůstalo dodnes), a semináře se přidaly, aby se představení dala brát jako celovečerní.

Oblíbil jste si nějakou postavu, kterou představujete?

Těch je víc. Mám rád Mamku z Aktu, falešného Zeppelina z Hospody, Vogeltanze v Záskoku. Další jmenovat nebudu, aby ty ostatní postavy zbytečně nežárlily.

Jak moc je pro Vás těžké hrát ženskou roli? Připravujete se na ni nějak speciálně předem?

Není to těžší než mužské figury, o zvláštní přípravě nemůže být řeč. Ostatně podle vědců jsou prý v každém jedinci do jisté míry přítomna obě pohlaví, tak s tím nemám problém.

 

 

Je podle Vás dobré při komické divadelní hře improvizovat, nebo jsou lepší vtipy připravené?

Co je lepší nevím. Ať to každý dělá, jak umí a podle toho, co je mu bližší. Naše hry jsou od autorů S + S (Svěrák + Smoljak, pozn. red.) napsány přesně a promyšleně a my ostatní je říkáme pokud možno doslova. Nevylučují se však případná extempore, která když se povedou, můžou se do textu vsunout natrvalo.

V čem myslíte, že je nadčasovost Járy Cimrmana?

O to se přou odborníci i laici. Snad že si jsou podobné jeho a naše celonárodní zkušenost. Podle mne v nás Češích stále zápolí dva pocity: podceňující se malomyslnost a protikladná, aspoň občasná iluze, že jsme pupkem světa. Obojí je scestné a je to vyjádřeno dvojslovím zneuznaný génius (nebo raději pseudogénius). Současně k obdivu i k politování.

Děkujeme za rozhovor.

Pro školní časopis Tempus: Marina Josefi a Jakub Melnyk


*1936, Pohoří u Opočna
Mgr. Miloň Čepelka

Jeden ze čtyř spoluzakladatelů Divadla Járy Cimrmana vystudoval Pedagogickou fakultu UK obor Český jazyk a literatura. Právě na studiích se seznámil se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smojlakem. Ještě spolu s Jiřím Šebánkem začali všichni tři pracovat v Českém rozhlase, kde na konci 60. let vznikla myšlenka imaginárního českého génia. V ČRo působí dodnes. V roce 2016 vyšla jeho zatím poslední kniha – Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech. O Čepelkovi právě vzniká celovečerní dokument.

 

Divadlo Járy Cimrmana

*1967, Praha

Slavná česká mystifikace vznikla spíš náhodou. Nápad na založení divadla se zrodil v pořadu ČRo Nealkoholická vinárna u Pavouka, kde byl poprvé oznámen nález pozůstalosti dosud neznámého českého velikána Járy Cimrmana. Moderátoři pořadu (Miloň Čepelka, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek) se rozhodli Cimrmana přiblížit za pomoci přednášek, které bylo nutné z časových důvodů doplnit o jednoaktovou divadelní hru. Během své šedesátileté činnosti divadlo sídlilo v několika budovách. V současné době se nachází již 30 let na pražském Žižkově. Soubor hraje pouze 13 původních divadelní her Járy Cimrmana, tedy autorů Svěráka a Smoljaka. Mezi nejznámější patří Vyšetřování ztráty třídní knihy, Dobytí severního pólu, Záskok nebo České nebe.  O divadle a Járovi Cimrmanovi bylo také natočeno několik filmů.

Bez komentářů.
Starší příspěvky